Mafie je fenoménem, který využívá existující mocenské struktury a ekonomické příležitosti
Mafie je podstatně parazitická a nelze ji nalézt mezi pracujícími lidmi, pokud tímto termínem míníme lidi ve všech třídách, kteří mají vůli a schopnosti využít práci jako zdroj obživy a zlepšení svého života. Stejně tak mafie nemůže existovat mezi těmi, kdo jsou pokorní, slabí a nemají schopnosti prosadit se. Úzkost nebo bída mohou vést ke zločinu, ale nemohou vytvořit mafii.
Mafie žije z bohatství, síly a moci, ale tato bohatství nepochází z chudých nebo opuštěných lidí. Ve skutečnosti, v sociální opozici je mafie přímo proti nim. Za prvé, protože od chudých nemá mafie nic získat a všechno ztratit, a za druhé proto, že chudoba často zahrnuje poctivost, která není v souladu s principy, které mafie prosazuje.
Takže mafie je spíše fenoménem, který využívá existující mocenské struktury a ekonomické příležitosti, než že by se rozvinula mezi těmi, kteří se spoléhají na práci a poctivost jako své životní základy.
Mnoho lidí má představu, že mafie funguje jako organizovaný spolek s hierarchií, pravidly přijímání, tajnými zákony a systémem jmenování šéfů. Nicméně realita je složitější. Mafie, jak ji popisuji, není formální organizace s pravidelnými strukturami a hierarchií. Místo toho je to specifický pohled na svět a způsob jednání, který spojuje lidi s určitým temperamentem a morálními přesvědčeními.
Mafie se nezakládá na oficiálních pravidlech a formálních strukturách, ale spíše na mentální a duchovní spřízněnosti. Lidé s podobnými hodnotami a postoji se spojují do jakéhosi uzavřeného kruhu, který je izoluje od okolní společnosti. Tento kruh vytváří potenciální stav, který se normálně formuje do systému lokálních oligarchií, které jsou vzájemně propojené, ale zároveň autonomní ve svých vlastních oblastech.
Existují sice případy, kdy se mafiáni organizovali do skupin s vlastními pravidly a hierarchiemi, ale tyto jsou spíše výjimkami a často sporadické. Mafie ve své podstatě není o formálních strukturách, ale o neformální síti vzájemných vazeb a postojů, které zahrnují loajalitu, vzájemnou pomoc a ochranu, ale také nepřátelství vůči vnějším vlivům.
Mafie je organizace, která se řídí zcela odlišnými pravidly než tradiční spolky nebo instituce
Mafiáni se znají vzájemně částečně podle specifického žargonu, ale většinou podle instinktu a společných hodnot. Neexistují žádné formální stanovy ani volby šéfů; náčelníci vyrůstají přirozeně a prosazují se svou vůlí. Přijetí nového člena není založeno na formálních pravidlech, ale na jeho schopnostech a loajalitě.
Základní pravidla mafie jsou zakotvena v zákoně omerta a tradicích. Omerta znamená absolutní mlčení a dodržování ticha ve všech okolnostech. Rozdělování zisků je řízeno principem „právo nejsilnějšího“ a tichem (pípa). Mafie není jen spolek; je to specifický pohled na trestní právo, který nezávisí na formálních strukturách a používá různé formy sdružení k provádění trestných činů.
Mafián je permanentně zapojen do zločinného života a je odpovědný za řízení a organizaci zločinných aktivit. Avšak obtížnost spočívá nejen v důkazech, že jedinec je zapojen do zločinné asociace, ale zejména v důkazech, že je skutečně členem mafie. To vyžaduje porozumění specifickým sociálním, kulturním a psychologickým faktorům, které formují mafiánské struktury a vztahy.