Výboj boje proti praní špinavých peněz
Historie boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu sahá až do poloviny 20. století, ale systematické mezinárodní úsilí v této oblasti začalo nabývat na významu až v 80. letech.
80. léta
V polovině 80. let 20. století Spojené státy přijaly první vnitrostátní zákon o kontrole praní špinavých peněz, což položilo základ pro boj proti této kriminální činnosti. Spojené státy se staly průkopníkem v tomto směru a snažily se prosadit podobná opatření i v dalších zemích.
80. a 90. léta
Mezinárodní společenství začalo uznávat potřebu koordinovaného boje proti praní špinavých peněz. V prosinci 1988 bylo přijato Basilejské prohlášení o zásadách prevence trestného použití bankovního systému k praní špinavých peněz. V létě 1989 byla založena Financial Action Task Force (FATF), která se stala klíčovým mezinárodním orgánem pro vedení boje proti praní špinavých peněz.
90. léta
V 90. letech 20. století byly přijaty další mezinárodní dohody a úmluvy zaměřené na boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Mezi ně patří například Úmluva Rady Evropy o praní, vyhledávání, zabavování a zneškodňování výnosů z trestné činnosti z roku 1990 a Úmluva Organizace spojených národů proti Transnárodní organizovaný zločin z roku 2000.
21. století
V průběhu 21. století se boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu stal ještě důležitějším s narůstající globální integrací finančních trhů a vzestupem internetových financí. FATF a další mezinárodní organizace pokračují v aktualizaci a zdokonalování svých norem a doporučení, aby byly účinné v rámci současných výzev a hrozeb.
Historie boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu (AML/CFT)
Úvod
Boj proti praní špinavých peněz (AML – Anti-Money Laundering) a financování terorismu (CFT – Counter Financing of Terrorism) je klíčovou součástí globálního úsilí o zabezpečení finančních systémů a zajištění mezinárodní bezpečnosti. Tento článek popisuje historický vývoj těchto snah, významné mezinárodní dohody a vznik významných institucí, jako je Financial Action Task Force (FATF).
80. léta: Počátky boje proti praní špinavých peněz
V polovině 80. let začaly Spojené státy jako první země přijímat zákony zaměřené výhradně na boj proti praní špinavých peněz. V roce 1986 byl přijat zákon o kontrole praní špinavých peněz (Money Laundering Control Act). USA si uvědomily, že jednostranný přístup k tomuto problému není efektivní kvůli mezinárodní mobilitě kapitálu. Proto se americká vláda snažila přesvědčit ostatní země, aby následovaly její příklad.
V prosinci 1988 došlo k přijetí Basilejského prohlášení o zásadách prevence trestného použití bankovního systému za účelem praní špinavých peněz a zahrnutí ustanovení proti praní špinavých peněz do Úmluvy OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými látkami a psychotropními látkami.
1989: Založení FATF
Financial Action Task Force (FATF) byla založena v roce 1989 během summitu G7 v Paříži. Tento mezivládní orgán funguje jako politické fórum, kde vládní úředníci diskutují o právně nezávazných opatřeních proti praní špinavých peněz a financování terorismu. FATF se stala klíčovým hráčem v této oblasti a její doporučení mají globální dosah.
90. léta: Rozšíření a první doporučení FATF
V roce 1990 vydala FATF první verzi tzv. Čtyřiceti doporučení, která sloužila jako základ pro globální standardy v boji proti praní špinavých peněz. Tato doporučení byla plně revidována v roce 1996. V průběhu 90. let byla přijata také řada mezinárodních dohod, včetně Úmluvy Rady Evropy o praní, vyhledávání, zabavování a zneškodňování výnosů z trestné činnosti z roku 1990 a Úmluvy OSN proti Transnárodnímu organizovanému zločinu z roku 2000.
2001: Reakce na teroristické útoky a další revize
Po teroristických útocích z 11. září 2001 vydala FATF Osm zvláštních doporučení o financování terorismu, která byla později rozšířena na devět. Tyto doporučení byly začleněny do verze Čtyřiceti doporučení z roku 2012. V roce 2003 proběhla další revize doporučení FATF.
21. století: Globální rozšíření a přijetí norem FATF
V 21. století se kriminalizace praní špinavých peněz stala prakticky univerzální. Více než 180 jurisdikcí po celém světě přijalo doporučení FATF. I když efektivita těchto opatření je diskutabilní, FATF se ukázala jako velmi úspěšná v prosazování svých norem jak mezi členy, tak mezi nečleny. FATF monitoruje a sankcionuje státy za nedodržování norem, které nikdy oficiálně neschválily, což vyvolává kontroverze ohledně suverenity národů.
Kontroverze a kritika
Mezi lety 2000 a 2006 FATF praktikovala označování nevyhovujících zemí jako „Non-Cooperative Countries and Territories“ (NCCT). Tento přístup vyvolal značnou kontroverzi a kritiku, zejména za to, že byl považován za imperiální a zaujatý proti menším zemím. FATF na tuto kritiku reagovala zlepšením své metodiky pro posuzování shody a diverzifikací své členské základny, která nyní zahrnuje 36 členů z různých částí světa.
Závěr
Historie boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu ukazuje, jak mezinárodní spolupráce a koordinace mohou vést k významným pokrokům v oblasti finanční bezpečnosti. Navzdory kritice a výzvám se FATF a její doporučení staly základním kamenem globálního úsilí v této oblasti. Pokračující revize a adaptace těchto norem jsou nezbytné pro efektivní reakci na nové hrozby a výzvy ve stále více propojeném světě.