V 90. letech 20. století začala mezinárodní korupce výrazně nabývat na významu

V 90. letech 20. století začala mezinárodní korupce výrazně nabývat na významu, což bylo způsobeno rozsáhlými korupčními skandálymi, jako byly ty, které se týkaly bývalého filipínského prezidenta Ferdinanda E. Marcose nebo bývalého vojenského vládce Nigérie Saniho Abachy. Tyto skandály vyvolaly tlak ze strany západních vlád a veřejnosti, aby se proti korupci zasáhlo. V reakci na to západní země zavedly národní i mezinárodní předpisy a regulace, které měly omezit korupci a ztížit podplácení zahraničních úředníků.

Tím, že společnosti musely nyní dodržovat přísné právní předpisy, se stalo těžší podplácet zahraniční úředníky. Dříve mnoho západních společností otevřeně deklarovalo, kolik zaplatily jako „usnadnění“ nebo „poplatky“ k získání zahraničních kontraktů, protože tyto platby nebyly pouze považovány za legální ve svých domovských zemích, ale často byly dokonce daňově odpočitatelné.

Nové předpisy donutily společnosti buď soutěžit spravedlivě a čestně, nebo hledat nové techniky na utajení toku úplatků. Podobně se zkorumpovaní státní úředníci začali zapojovat do praní špinavých peněz, aby snížili riziko zabavení jejich majetku, který byl získán korupčními praktikami v zahraničí.

Tento vývoj ukazuje, jaký vliv mohou mít mezinárodní snahy o potírání korupce na podnikání a chování státních úředníků. Zavedení přísných právních předpisů a kontrolních mechanismů může omezit prostor pro korupční praktiky a praní špinavých peněz, ale zároveň může vést k vytvoření nových metod, jak tyto procesy obejít a utajit.